Cena obědu se skládá ze tří částí :

hradí rodič /

hradí stát /

hradí z části zřizovatel /

Spotřební koš dle vyhlášky č. 107/2005 Sb.

Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovuje mimo jiné průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na jednoho strávníka, tzv. spotřební koš. Školní jídelny jsou povinny tento spotřební koš dodržovat.

Jeho plnění bývá pravidelně kontrolováno Českou školní inspekcí a orgány ochrany veřejného zdraví (hygienou). Z tohoto důvodu jej žádná školní jídelna nemůže ignorovat ani přizpůsobovat individuálním přáním jednotlivých strávníků.

A právě těchto individuálních požadavků je velmi mnoho – například někteří požadují více zeleniny, jiní naopak méně; někdo chce více masa, jiný žádá omezení uzenin, ryb nebo luštěnin. Školní stravování však musí hledět na vyváženost jídelníčku v souladu s výživovými doporučeními a s ohledem na spotřební koš, nikoli na individuální chutě.

Výběr stravy (např. ze dvou menu) je umožněn od 2. stupně základní školy, tedy od 5. třídy, nebo po dovršení 11 let věku v daném školním roce.

Spotřební koš a množství masa ve školním stravování

Školní jídelna se řídí vyhláškou č. 107/2005 Sb., o školním stravování, která stanovuje tzv. spotřební koš – tedy průměrnou měsíční spotřebu vybraných potravin na jednoho strávníka. Spotřební koš sleduje mimo jiné množství masa, mléka, zeleniny, luštěnin, tuků nebo cukru a zajišťuje tak vyváženou a nutričně odpovídající stravu.

Množství masa na porci (v syrovém stavu):

• děti 7–10 let: cca 70 g
• děti 11–14 let: cca 80 g
• žáci a studenti 15 let a více: cca 100 g

Uvedené hodnoty se vztahují k masu v syrovém stavu. Po tepelné úpravě dochází ke ztrátě hmotnosti (např. při vaření, pečení), takže výsledné množství na talíři je nižší – přibližně o 25–30 %, což je běžné a v souladu s předpisy.

Je důležité vědět, že školní jídelna nemusí dodržet přesné množství masa v každé porci, ale musí dosáhnout požadovaného průměru za celý měsíc.

Dodržování spotřebního koše je pravidelně kontrolováno hygienickou službou a Českou školní inspekcí.

V České republice neexistují závazné receptury pro školní stravování, existují pouze obecně doporučené receptury.
To však neznamená, že si školní jídelna může vařit, co chce. Musí se vejít do stanovených finančních limitů a zároveň splnit požadavky spotřebního koše (vyhláška č. 107/2005 Sb.).

Splnit tyto požadavky současně není jednoduché. Vedoucí školní jídelny musí sestavovat jídelní lístek především s ohledem na dodržení výživových norem.

Od roku 2015 platí Nutriční doporučení Ministerstva zdravotnictví, která například stanovují:

• maximálně 2 sladká jídla měsíčně,
• minimálně 2 rybí pokrmy měsíčně,
• minimálně 2 luštěninová jídla měsíčně,
• minimálně 4 bezmasé obědy měsíčně,
• minimálně 4 polévky s obsahem vlákniny měsíčně,
• maximálně 2 jídla s kynutým knedlíkem měsíčně.

Informace k čerpání dotovaných školních obědů

Podle školského zákona je možné čerpat dotované školní obědy pouze v době školního vyučování a pouze tehdy, je-li dítě ve škole přítomno.

Za přítomnost ve vyučování se považují také aktivity jako školní výlety, soutěže a další akce pořádané školou.

Pokud dítě onemocní, má nárok na dotovaný oběd pouze první den nemoci. Na další dny je nutné obědy odhlásit, jinak budou účtovány za plnou cenu (tj. včetně režijních nákladů).

Dietní stravování ve školní jídelně

Naše školní jídelna zajišťuje také bezlepkové stravování (BLP).

Tato forma stravy je určena dětem, které mají lékařsky potvrzenou diagnózu celiakie nebo jinou indikaci k dodržování bezlepkové diety.

Dietní stravování je umožněno pouze na základě potvrzení odborného lékaře (např. gastroenterologa nebo alergologa).

Bezlepkové obědy odpovídají vždy obědu č. 1, který je pouze upraven podle zásad bezlepkové diety – běžná pšeničná mouka je nahrazena bezlepkovou moukou nebo jinými vhodnými surovinami.